Vše o vitamínech a minerálech

Je potřeba si hlídat jídelníček i z pohledu zajištění správné míry vitamínů a minerálů

Udržet si zdraví po celý život začíná u správné stravy. Existuje stále více vědeckých důkazů poukazujících na přínosy, které mají konkrétní živiny na zdraví. Zdravý jídelníček musí splňovat vyvážený podíl jednak makroživin (tuky,bílkoviny a karbohydráty), pro podporu energetických potřeb organismu a také mikroživin pro splnění požadavků na výživu, to vše, aniž by došlo k toxicitě nebo zbytečnému přibírání na váze z důvodu nadměrné konzumace.

Čím dál více lidí o skladbě svého jídelníčku přemýšlí a volí zdravé potraviny ze zdravých zdrojů, což přispívá k dobrému zdraví a kondici.

Mnohdy se stává, že se sportovci, kteří nemají osobního trenéra a sestavují si jídelníček sami, soustřeďují více na správné složení skladby jídelníčku z pohledu makroživin – tuků, bílkovin a karbohydrátů(budování svalové hmoty) a opomíjejí zcela zásadní vliv mikroživin (minerálů a vitamínů) na funkce organismu .

 

Doplňování optimálního množství vitamínů a minerálů do organismu není tak jednoduchou záležitostí jak by se mohlo zdát.

U potravin dlouhodobě klesá výživová hodnota, alarmující jsou výsledky analýzy sanatoria ze Schwarzwald

 

Z vypracované analýzy vyplývá, že není snadné pouze správně nastaveným zdravým jídelníčkem dodat tělu vše, co potřebuje pro správně fungující metabolismus, kognitivní funkce, výživu kostí, detoxikaci a zajištění všech tělesných potřeb na buněčné úrovni.

Je třeba si také uvědomit, že tělo vstřebává nejlépe vitamíny přírodního původu. Pokud jsou doplňovány vitamíny chemického původu, jde o plýtvání peněz. Buňky chemicky vyrobený vitamín nevstřebávají a převážná část se vyloučí z těla ven. Také doplňování jen určitého typu vitamínu může být problémem. Některé vitamíny potřebují k optimálnímu vstřebání do těla „spolupracující doplňky“.

Například vitamín K, který je nezbytný v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny, je rozpustný v tucích. Osteoporóza prevence - Vitamín K plní důležitou úlohu při zachovávání zdravých kostí.

Rozdíl mezi vitamíny K1 a K2 je ve vstřebávání a ve využití v organizmu.

 

Vitamín K1 je v organizmu použit pro potřeby srážení krve a rychle se z těla vyloučí. K2 vytváří v organizmu dlouhodobou hladinu, ze které je využíván zejména pro metabolismus kostí a cév.

DDD – muži 120 μg, ženy 90 μg

 

Niacin se doporučuje přijímat současně i s ostatními vitaminy skupiny B, protože tyto vitaminy se ve svém působení na organismus vzájemně doplňují. Niacin se vyskytuje v mnoha potravinách rostlinného i živočišného původu. Dobrými zdroji niacinu jsou pivovarské kvasnice, játra, tuňák, krůtí maso, semena slunečnice, fazole a hrách. Je přítomen v mléce, vejcích, listové zelenině, brokolici i mrkvi

DDD – muži 19 mg, ženy 15 mg

 

Vitamín D (jinak také antirachitický vitamín) je souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory, souhrnně označované též jako kalciferoly. Jsou výchozí látkou pro syntézu kalcitriolu, hormonu, který významně se významně podílí na udržování homeostázy vápníku a fosforu.

Hlavním zdrojem vitaminu D je sluneční záření. Pouze několik živočišných potravin obsahuje významné množství vitaminu D (tučné ryby, rybí olej, játra, žloutek, fortifikované oleje a rostlinné tuky), proto je příjem z potravy většinou nízký.

DDD je od 1 do 65 let 5 μg, nad 65 let 10 μg. Nová revize amerických doporučených dávek (IOM 2011) předkládá doporučenou prevenci kožních malignit ochranou proti slunečnímu záření a to od 1 do 70 let 15 μg

 

Vitamín B6 nebo také pyridoxin je rozpustný ve vodě a účastní se metabolismu aminokyselin a sacharidů a je důležitým kofaktorem enzymů.

Přírodní zdroj: vepřové maso, játra,makrely, vejce, droždí, banány, brambory, zelí, špenát, kapusta, zelenina, avokádo,mrkev, ořechy, obiloviny a celozrnný chléb .

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci).Větší dávky pomáhají léčit chudokrevnost nebo nervové potíže.

DDD –muži 2,0 mg, ženy 1,6 mg

I v případě minerálů například Vápník patří mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. V lidském těle je základní součástí kostí a zubů, nachází se ale i ve svalech, krvi a dalších tělesných tkáních.

 

Hořčík v potravě je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů (mírní podrážděnost a nervozitu), dále pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu. Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům.

V kombinaci s vápníkem působí hořčík jako přirozený uklidňující prostředek. Jeho nedostatek často pociťují sportovci, diabetici a lidé, kteří pijí příliš alkoholu. Projevuje se podrážděností, nespavostí, náladovostí, špatným trávením, bušením srdce nebo arytmiemi.

 

Také Měď je pro sportovce důležitá, Měď (podobně jako zinek) - patří mezi prvky s významným vlivem na živý organizmus, vyskytuje se v řadě enzymatických cyklů nezbytných pro správnou funkci životních pochodů a její přítomnost v potravě ovlivňuje zdravotní stav organizmu. Tyto enzymy například ovlivňují metabolizmus sacharidů v organizmu, ovlivňují vytváření kostní hmoty a krvetvorbu, ovlivňují i fungování nervového systému.

 

Selen - bylo zjištěno, že pravidelný snížený příjem selenu v potravě nepříznivě ovlivňuje především kardiovaskulární systém a zvyšuje riziko infarktu myokardu a cévních onemocnění. Selen funguje v organizmu jako antioxidant, který likviduje volné radikály, a tím snižuje riziko vzniku rakovinného bujení.

DDD- v současné době se pokládá kolem 60–200 mikrogramů selenu denně. Naopak dávky nad 900 mikrogramů denně jsou již toxické, způsobují poruchy trávení, vypadávání vlasů, změny nehtů a deprese.

 

Chrom v organizmu je důležitý pro správný metabolismus cukrů a tuků. Pomáhá stabilizovat hladinu krevního tuku a tlumí chuť na sladké potraviny.

DDD - 0,1 mg

 

Alfa-lipoová kyselina má vliv na téměř každou buňku v těle. Pomáhá vitaminům skupiny B, včetně thiaminu, riboflavinu, kyseliny pantotenové a niacinu, přeměňovat sacharidy, tuky a bílkoviny v potravě na energii, kterou může tělo ukládat do zásoby k dalšímu použití a z tohoto pohledu by také měla být u sportovce do těla doplňována v optimální míře.

 

Kyselina pantothenová (Kyselina D-pantothenová, vitamín B5) je ve vodě rozpustný vitamín, který se účastní metabolismu všech živin v těle.

Aktivní forma kyseliny pantothenové je koenzym A. Ten je v organismu nutný při metabolismu sacharidů a lipidů a při syntéze životně důležitých látek (aminokyselin, hormonů, hemoglobinu,acetylcholinu a mnoha dalších)

Kyselina pantothenová (Kyselina D-pantothenová, vitamín B5) je ve vodě rozpustný vitamín, který se účastní metabolismu všech živinv těle.

DDD – 6 mg

 

Zmínili jsme tady jen některé vitamíny a minerály, pro zajištění optimálních tělesných funkcí a chemických pochodů je nejlépe je doplňovat ve formě synergického výživového doplňku kde je zaručena současně vysoká vstřebatelnost. Jednoznačně doporučujeme využít odborného poradenství v této oblasti, protože laik nemá možnost obsáhnout všechny souvislosti mezi jednotlivými složkami. Je také nutná kontrola uživatele, aby nedošlo k předávkování u některých vitamínů.

Pokud má sportovec kvalitního poradce v tomto směru, výsledky se výrazně kladně projeví v podávaných výkonech, nárustu svalové hmoty i v přínosu optimálně fungujícího metabolismu a detoxikace.

 

Vysvětlivky odborných termínů:

Prekurzor (též prekursor) označuje v chemii sloučeninu, která se účastní chemické reakce, kdy vzniká sloučenina jiná.

Katalyzátor je látka, vstupující do chemické reakce, urychluje ji (nebo zpomaluje), a přitom z ní vystupuje nezměněná.

Enzym je jednoduchá či složená bílkovina s katalytickou aktivitou. Enzymy určují povahu i rychlost chemických reakcí a řídí většinu biochemických procesů v těle všech živých organismů včetně člověka. Věda o enzymech se jmenuje enzymologie a rozvíjí se zejména od 19. století, kdy si lidé začali všímat procesů, k nimž dochází např. při trávení potravy

 

  • Vitamíny a minerály jsou esenciální látky, které spolu s bílkovinami, tuky a sacharidy patří k základním složkám lidské stravy. Při nedostatku vitamínů dochází v organismu ke stavům, které označujeme jako hypovitaminóza.