Proteiny a aminokyseliny

Proteiny a aminokyseliny

• Ze všech suplementů, které kulturisté užívají, nemá žádný tak výsostné postavení jako proteiny. Již od dob prvotní slávy Musele Beach až do dnešních dní, kdy je kulturistika sportem olympijským, si jen málo který kulturista umí představit svůj život bez proteinového suplementu.

• Podle dostupných informací víme, že sportovci nejenom pokládají proteiny za nezbytnou součást výživného programu, ale prakticky všichni nějaký proteinový suplement denně užívají. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že proteiny a aminokyseliny vydělávají suplementovým společnostem miliardy dolarů ročně. Tento sortiment výrobků také obvykle tvoří převládající část produkce.

• Měli bychom dodat, že strava bohatá na přísun proteinů není ničím novým. Již staří Řekové a Římané jedli hodně červeného masa ve víře, že tato potravina je zdrojem síly a pomůže jim zvítězit.

• PROTEINV Ačkoliv se převážná část pozornosti kulturistů upírá ke svalové tkáni (která je z 50 % tvořena proteiny), měli bychom si říci, že každá tkáň lidského těla obsahuje proteiny. Ať se jedná o krevní buňky, orgány, šlachy, vazy či kosti. Mnoho enzymů a hormonů má proteinový charakter. Každý, kdo se věnuje nějaké intenzivní fyzické aktivitě  tím spíše kulturisté  potřebuje proteiny, aby v jeho organismu mohla probíhat regenerace a svalový růst. A tak zatímco biochemici nadále debatují o tom, zda sportovci opravdu potřebují více proteinů, kulturisté se nikterak netají se svým názorem, že (RDA) - denní doporučený příjem musí být hodně překročen, aby mohlo dojít k budování svalové hmoty.

• Existují stovky různých druhů proteinů, všechny však obsahují jednu shodnou látku dusík. Ten se kombinuje s jinými prvky, jako je uhlík, vodík či kyslík. Dusík dává proteinu jeho unikátní význam pro lidskou fyziologii.

• Vzhledem k tomu, že proteiny nemohou být v těle uskladněny ve své původní formě, musíme tyto látky pravidelně přijímat ve stravě. Jestliže budete konzumovat nadbytek proteinů, budou využity ve formě energie, přeměněny na tuk nebo díky činnosti ledvin vyloučeny.

AMINOKYSELINY

• Proteiny, které se dostávají do trávicího traktu, jsou rozloženy na menší pod jednotky, zvané aminokyseliny. Často se jim také říká "stavební jednotky života". Aminokyselinu si můžete představit jako jednu částečku řetězce, pokud se tyto částečky spojí dohromady, vzniká protein (spojení nazýváme polypeptidovým řetězcem), který může být tvořen stovkami nebo tisíci aminokyselinami.

• Pokud se podíváme na typickou aminokyselinu, vidíme, že má centrální uhlíkový atom, na nějž se postupně pojí čtyři další skupiny prvků. Na jednom konci je aminová skupina, na druhém potom acidová skupina (odtud název aminokyselina), třetím prvkem je většinou vodíkový atom. Všechny aminokyseliny mají tyto tři hlavní skupiny. Čtvrtá ovšem dává každé aminokyselině její unikátní hodnotu.

• Vzhledem k tomu, že si jistě většina kulturistů všimla písmenka "L" nebo "O" před názvem příslušné aminokyseliny, měli bychom toto odlišení vysvětlit. Výše rozkreslená molekula je zde pouze ve dvou dimenzích (to je samozřejmě pro psanou formu projevu normální ve skutečnosti je však trojrozměrná. Termíny "O" a "L" pak označují, že jde o rotaci doprava nebo doleva, tedy jakým způsobem je molekula rozprostřená v prostoru. Mezi jednou a druhou formou je tedy zrcadlový rozdíl. Atomy jsou uspořádány ve stejném pořadí ovšem zrcadlově. Ačkoliv mohou vědecké studie ještě přijít s jiným názorem, odborníci se domnívají, že biologické systémy mohou využít pouze "L" verzi. To je velmi důležité, zejména pokud zvažujete koupi nějakého levnějšího suplomentu, ten by totiž mohl obsahovat jak "L" tak i "O" verzi.

STAVEBNÍCH BLOKO ŽIVOTA

• Ačkoliv je využití proteinů, jejich úloha ve tkáních i v chemických dějích, jichž se účastní, velice komplexní, jsou proteiny tvořeny pouze z 22 druhů aminokyselin. Toto číslo se může různit v závislosti na zdrojích, některé uvádějí 20, jiné třeba 24 až 28. Ovšem číslo 22 patří k nejčastěji užívaným, proto se ho budeme držet i my.Individuální charakteristika proteinu je určena unikátním seřazením aminokyselin. Jedno seskupení může tvořit inzulín, zatímco jiné například růstový hormon. Z 22 druhů aminokyselin si naše tělo umí třináct samo vytvořit z dostupných surovin. Zbývajících devět tvoří tzv. "esenciální aminokyseliny", které v organismu samy nevzniknou a musíme je přijímat ve stravě. Jsou to: leucin,isoleucin, histidin, Iysin, methionin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valln.

NEJLEPŠÍ ZOROJE

• Důvodem, proč jsme zdůraznili existenci esenciálních aminokyselin, je, že ne všechny druhy potravin obsahují dostatek těchto důležitých látek. Pro snadnější srovnávání používají biochemici termín "kompletní" a "nekompletní", kterými popisují jednotlivé zdroje proteinů. Kompletní zdroje jsou ty, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny ve správném množství. Mezi ně patří ovalbumin,hlavní protein, obsažený ve vajíčku; a kasein, hlavní proteinová složka mléka.Nekompletní proteinové zdroje fvoří luštěniny a zelenina. Luštěniny například obsahují málo Iysinu, čočka také málo methioninu. Mohli bychom zde jmenovat ještě celou řadu dalších příkladů, nejdůležitější ovšem je, že se nekompletní zdroje proteinů musí kombinovat s jinými potravinami, abychom mohli tělu zajistit adekvátní přísun všech důležitých aminokyselin.Živočišné produkty jsou, co se týče kvality proteinů, zdaleka nejlepší.
• Vegetariáni jistě namítnou cosi o vysokém obsahu tuku v mase (a mají pravdu), ale faktem zůstává, že jeden dobrý hovězí steak vám poskytne všechny esenciální aminokyseliny, zatímco rostlinnou stravu musíte kombinovat z mnoha různých zdrojů, abyste dosáhli stejného efektu. (Fakt, že na druhou stranu i rostlinná strava obsahuje takové výživné látky, které v mase nenajdete, je hlavním důvodem, proč by naše strava měla být vyvážená a složená jak ze živočišných tak z rostlinných zdrojů.)
• Nejlepší zdroje živočišných proteinů obsahují zároveň také nejvíce tuku. Nejčastěji konzumované druhy masa hovězí a vepřové jsou doslova nabité proteiny, ovšem na druhou stranu také tukem. To by mohlo být jedno kulturistovi v mimosoutěžním období, ovšem před závody je naprosto nezbytné zavrhnout veškeré tučné potraviny. Jestliže někdo ve vaší rodině trpěl srdeční chorobou, možná byste í vy měli zvážit, zda nebude lepší se červenému masu úplně vyhnout.
• Když přijde řeč na kvalitní a "nízkotučný" protein, pak dává většina kulturistů přednost rybímu masu a kuřeti bez kůže. Je nezbytné, abyste z kuřecího masa kůži odstranili,neboť právě v ní je obsaženo nejvíce tuku. Kromě kuřecího masa je vhodná i jiná drůbež, například kachní nebo krůtí maso. Co se týče kachen nebo hus, jsou vždy lepší divoká zvířata než doma pěstovaná, jejichž maso obsahuje příliš mnoho tuku.
• Zřejmě nejčastěji užívaným zdrojem proteinů v kulturistice jsou vajíčka, ale stejně jako maso i ona obsahují poměrně hodně tuku v tomto případě se jedná o cholesterol.
• Dvě celá vajíčka obsahují asi 15 gramů proteinů a také zhruba stejné množství tuku. Ohledně vajíček se velice často rozvíjí diskuze, zda konzumovat pouze samotný bílek nebo také žloutek. Naštěstí víme, že veškerý tuk je obsažen ve žloutku. Mnoho kulturistů, mezi nimi i Kanaďan Roy Callen proto z vajíček žloutek odstraňuje, zejména pak v době přípravy na soutěž. V tomto období pro ně není problém denně dva či tři tucty vaječných bílků. Výhodou konzumace vajíček je, že se obvykle jedí uvařená na tvrdo, můžete je tedy klidně brát s sebou do práce či do školy a konzumujete je v pravidelných intervalech během dne. Tak to dělali kulturisté za starých dobrých časů, kdy neexistovaly aminokyselinové tablety.

NAČASOVÁNÍ A POMĚR JEDNOTLIVÝCH LATEK

• Esenciální aminokyseliny musíme konzumovat ve velkých dávkách. Podle výzkumů víme, že pro adekvátní reakci, udržení kondice a růst je nejlepší, když tělu dodáváme stejné množství všech aminokyselin. Aby mohlo dojít k růstu svalů nebo k regeneraci, je nezbytná přítomnost důležitých aminokyselin v krevním oběhu, určující je samozřejmě také jejich množství. Pokud je tedy jedné aminokyseliny silný nedostatek, ohrožuje to celou proteosyntézu.Ačkoliv samozřejmě nemůžeme nikterak zobecňovat, obvykle je omezujícím faktorem většiny lidí množství methioninu. Důvod není třeba zdůrazňovat, mnoho potravin obsahuje malé množství této aminokyseliny. Většina ovoce a zeleniny poskytuje našemu tělu v omezeném množství nejen methionin, ale také jiné aminokyseliny. Lidé, kteří konzumují málo červeného masa, tedy mohou trpět nedostatkem některých esenciálních aminokyselin.Předpokládejme, že vaše strava obsahuje 100% denní doporučený příjem aminokyselin, pouze jedna je dodávána v polovičním množství.případě bude omezena celková proteosyntéza právě v důsledku jedné jediné aminokyselin. Krátce řečeno, vaše tělo bude schopno proteosyntézu také pouze v polovičním rozsahu.Když zvážíte vše, co jste se právě dozvěděli, snadno si uděláte obrázek o tom, jak je správná suplementace (ať již proteinová nebo aminokyselinová) pro každého kulturistu důležitá. O tom, jaké by mělo být dávkování, si povíme v následující kapitole.

PROTEINY A AMINOKYSELINY ¬POTŘEBUJI JICH KULTURISTÉ VICE?

• Potřebují sportovci více proteinů? Jen málo otázek nám nabízí tolik různých odpovědí a o tématu, kolik proteinů denně potřebují sportovci, se nepochybně debatuje již od čtyřicátých či padesátých íet. Existují dva základní názory. Jeden z nich tvrdí, že pokud denně konzumujete minimální množství masa nebo ryb (1 gram na každý kilogram svojí hmotnosti), pak proteinové suplementy nepotřebujete. Lidé se přiklánějí k tvrzení, že více znamená lépe. Jestliže vás po jednom aspirinu přestane bolest hlava, pak 100 tablet způsobí, že se budete cítit mnohem lépe a rychleji. Jenže tak tomu bohužel není. Po 100 aspirinech vás přestane bolet hlava navždy. Evoluce to zařídila tak, že si naše tělo bere ze stravy tolik aminokyselin, kolik potřebuje, a ty pak postupně využívá. A jestliže organismus zatížíte nadměrným množstvím proteinů, neznamená to, že budete zdravější. Na. opak celý systém přetížíte a narušíte jeho vnitřní rovnováhu. Je logické, že naše tělo z trávicího traktu využívá ty látky, které právě potřebuje a zbytek se stejně vylučuje jako nevyužitelný. Rozsah absorbce je vždy takový, aby byla zachována bezpečnost. Například jedna sušená švestka příznivě ovlivní vaše vylučování, jestliže jich ale sníte celý sáček, určitě nebudete se svými vylučovacími procesy spokojeni. Vaše tělo sice potřebuje vlákninu, ale když to přeženete, dostaví se vážné problémy. Zdá se, že klíčem k úspěchu tedy bude zlatá střední cesta.
• Druhý názor na příjem proteinů říká, že máme k dispozici dostatek výzkumů, jenž poukazují na možnost bezpečné suplementace použitím čistých aminokyselin. Víme, že aminokyseliny jsou důležité pro udržení správné rovnováhy dusíku v těle. Množství přijatého dusíku by mělo být vyšší než množství vyloučeného dusíku (a dusík získáváme z proteinových a aminokyse¬linových zdrojů). Pozitivní rovnováha dusíku umožňuje svalový růst. Abychom jí mohli dosáhnout, musíme konzumovat dostatek proteinů, nezbytných k růstu svalové tkáně. Ačkoliv nám dieta s vysokým obsa¬hem proteinů, konzumovaná v malých porcích každé dvě hodiny, zaručí dostatečný přísun bílkovin, aminokyselinové tablety v tomto případě hrají roli látky, jenž zajišťuje pozitivní rovnováhu dusíku.
• Podle jiných výzkumů, jmenovat můžeme například studie provedené na L&S Research, není ani tak důležitá forma aminokyselin, ale správné množství těchto látek, které se dostane do svalů. To by mělo být určující, nebo! v důsledku intenzivního tréninku se zátěží má naše tělo specifické metabolické požadavky. Tato potřeba je důsledkem nerovnováhy v konzumaci určitých aminokyselin, nutných pro produkci energie a jiné neanabolické procesy. Naše tělo využívá aminokyseliny v přesně stanovených dávkách. Jestliže budeme kon¬zumovat všechny aminokyseliny ve správném množství, umožníme tak tělu dokonalou absorbci a využití těchto stavebních látek k následnému anabolického efektu.

DISKUZE POKRAČUJE

• Jen co se začalo mluvit o tom, že "kluci z Muscle Beach" konzumuji obrovské dávky proteinů, objevila se celá skupina odborníků na výživu, kteří volali: "Potkejte přece, nepotřebujete tolik proteinů, ve skutečnosti vám mohou ublížit!" (o potencionálních nebezpečích se zmíníme později). Aby bylo všechno ještě f1ložitější, máme skupinu vědců, jenž souhlasí s kulturisty a jejich názorem na konzumaci velkého množství bílkovin. Stejně jako sportovci tvrdí i tito odborníci, mohutná svalová hmota je dnem proteinových suplementů. Než se ale po¬ drobněji seznámíme s tím, jaké jsou výsledky dnešních výzkumů, musíme vědět  jakým způsobem se určuje a počítá nárok organismu na přísun proteinů.

PROTEINOVÉ A AMINOKYSELlNOVÉ SUPLEMENTY

• Poznámka: Ačkoliv jsou proteiny a aminokyseliny prakticky to samé, budeme se o nich zmiňovat odděleně, nebof mnoho výrobců prodává i individuální ami¬nokyseliny. Mějte na paměti, že výrobek, jehož etiketa hlásí, že obsahuje "všechny aminokyseliny', není nic jiného než další zdroj proteinů.

PROTEINOVÉ PRAŠKY

• Zřejmě nejpopulárnější formou proteinových suplementů jsou proteinové prášky. Pamětníci kulturistiky si jistě vzpomenou na doby, kdy se konzervy s proteinovými prášky dávaly jako ceny na soutěžích v kulturistice a vzpírání!Ačkoliv jsme od té doby ušli velmi dlouhou cestu, situace na soutěžích jsou v podstatě stejné. Pouze plechovky byly nahrazeny moderními plastovými kontejnery, na nichž se skví etikety s fotografiemi současných kulturistických hvězd. Základ obsahu se od dob svých předchůdců v padesátých a šedesátých let zas tolik nezměnil. Proteinové prášky jsou sušené a zpracované proteiny, obsažené v mléce, mase, vejcích či sóje. Ačkoliv jsou rostlinné proteiny tolik populární mezi vegetariány, většina kulturistů dává přednost živočišným proteinům.

Syrovátkový protein

• Třeba konkrétně u syrovátkového proteinu se mnohem častěji používá nikoliv biologická hodnota, ale tzv. stupeň hydrolýzy neboli OH. Tento termín označuje dobu, po jakou docházelo k enzymatickému rozkladu proteinu v rámci výrobního procesu. Čím vyšší je OV, tím vyšší je procentuální zastoupení volných aminokyselin, dl a tripeptidů a tím nižší je molekulární hmotnost polypeptidů.Pro kulturistu to znamená, že získává kvalitnější, ale bohužel také dražší produkt (to samozřejmě závisí na finančně náročných výrobních procesech), který, což je mnohem horší, není příliš chutný. Až na malé výjimky má chutný výrobek vždy nižší obsah volných aminokyselin a proteinových peptidů. Ačkoliv vám to zřejmě nebude příliš vyhovovat, právě chul vám může hodně říci o tom, zda produkt prošel dlouhodobou enzymatickou hydrolýzou.'
• Možná si myslíte, že mezi SV, OH a dalšími hodnotami určujícími kvalitu proteinů existují nějaké vazby. Tak tomu ale není. Mnoho produktů s nízkou OH má výbornou stravitelnost a naopak některé proteiny s vysokou BV jsou tělem špatně využity. My vám můžeme poradit jediné, vyzkoušejte několik kvalitních produktů a uvidíte, který vám bude nejlépe vyhovovat. Spolehněte SI? n"svůj instinkt, to je to nejpřesnější měřítko kvality.

SYROVATKOVÝ PROTEIN

• Mysleli jsme si, že bude nejlepší popsat tento zdroj proteinů zcela odděleně, protože právě jeho popularita v posledních letech velice vzrostla. Ještě před čtyřmi či pěti lety byly všechny proteinové suplementy derivovány bud z plnotučného mléka nebo vajec. Vajíčka byla pokládána za nejkvalitnější zdroje, protože mají nejvyšší poměr proteinové eficience (PER) - což je hodnota, kterou biochemici měří, do jaké míry může být protein využit v organismu.
• V posledních několika letech ustoupil vaječný protein poněkud do pozadí, protože pozornost biochemiků a odborníků na výživu se upřela na protein syrovát¬kový. Často se mu říká také protein s "Ionovou změnou", syrovátkové zdroje majív současné době nejvyšší biologickou hodnotu ze všech dostupných proteinů.
• Syrovátkový protein je derivován z mléčného séra a je rozpustnou částí mléčného proteinu. Je poněkud odlišný od kaseinové frakce mléka, nejenom co se týče kompozice aminokyselin, ale také celkové rozpustnosti. Syrovátkový protein se skládá z několika různých typů rozpustných proteinů, z nich tvoří48 % beta-Iactalglobulin a 20 % alphalactalbumin.'
• Mezi nejpopulárnější purifikační techniky patří ionová změna a ultra-filtrace. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že ionová změna izoluje každou proteinovou frakci zvlášť a vzniká produkt, který je složen z rozdílných procentuálních zastoupení proteinových frakcí. Ultra-filtrace purifikuje proteinové frakce ve stejném rozsahu, jaký má originální surovina. Obě metody mohou dosáhnout nízké hladiny tuku a laktózy (což je dobré pro většinu populace, protože mnoho lidí trpíintolerancí na laktózu), ionová změna je ovšem v tomto ohledu kvalitnější.

VÝHODY

• Existuje celá řada důvodů, proč patří syrovátkové proteiny mezi nejlepší dostupné bílkoviny. Za prvé obsahuje syrovátka více aminokyselin s rozvětveným řetězcem než ostatní druhy proteinů. Jak uvidíte později, tyto speciální aminokyseliny jsou nejenom využity pro stavbu svalové tkáně, ale mohou sloužit také k oxidaci během cvičení.
• Další výhodou syrovátky je zvýšená hladina glutationu, což je zřejmě nejdůležitější antioxidant našeho těla. Glutation je tripeptid složený z aminokyselin cystinu, kyseliny glutamové a glycinu. Na základě studií se staršími pacienty bylo zjištěno, že snížená hladina glutationu může vést k Parkinsonově či Alzheimerově chorobě. Ačkoliv to přesně nevíme, podle jedné teorie vznikají ta¬to onemocnění působením volných radikálů, jež umožní právě nízká hladina glutationu. Pokusy na myších skončily výsledkem, že pokud jsou tato zvířata krmena syrovátkovými proteiny, žijí v průměru o šest měsíců déle a mají výrazně zvýšenou hladinu glutationuY Můžeme pouze dodat, že syrovátkové zdroje, které jsou z 90 nebo více procent nedenaturované, mají schopnost zvýšit hladinu glutationu. Bohužel je mnoho produktů vyrobeno za pomoci technik, užívajících vysoké teploty, při nichž se zničí důležitá charakteristika proteinů. Abyste užíváním syrovátkového proteinu dosáhli maximálních výsledků, zvolte takový preparát, který byl vyroben díky metodám s nižší teplotou produkce.

• Pro kulturisty má syrovátkový protein význam také v tom, že zvyšuje hladinu IGF-1. Podle dostupných informací víme, že ke zvýšení hladiny IGF-1 dochází přímo v návaznosti na kvalitě přijatých proteinů, přičemž syrovátkové proteiny patří k nejkvalitnějším. Existují také důkazy, i když poněkud omezené, že syrovátkové proteiny stimulují retenci dusíku - jeden z faktorů, nezbytný pro proteosyntézu. V tomto ohledu bylo ovšem provedeno i několik studií, které naopak žádnou retenci dusíku neprokázaly, a my považujeme za nutné seznámit vás i s tímto faktem.
• Mezi pozitivní vlastnosti syrovátkového proteinu tedy patří rychlá absorbce v těle a jeho role v imunitním systému. Z praktického hlediska je také nutné zdůraznit, že syrovátkový protein nezpůsobuje nepříjemné nadý¬mání a plynatost jako mnoho jiných proteinových produktů.

JE NEJLEPŠÍ?

• Ačkoliv se o to mnozí výrobci snaží, zřejmě neexistuje protein podobných kvalit jako syrovátka. To, co se vám snaží namluvit některé reklamy a inzeráty, je ve velké míře naprostá lež. My jen doufáme, že informovaný čtenář něčemu takovému neuvěří. Nemůžeme říci, že by syrovátka neměla konkurenci, ale rozhodne patří k nejlepším dnes známým druhům proteinů. A my prostě musíme jít s dobou. V žádném případě není vhodné se domnívat, že by syrovátkový protein s ionovou změnou mohl být nějakým velkým převratem ve farmakologii. To rozhodně ne. Jde prostě pouze o další skvělý zdroj bílkovin.

GAINEROVÉ PRÁŠKY

• Proteiny jsou sice obvykle prodávány samostatně, ale mohou být i součástí velice populárních "weightgainerových" prášků. Tyto produkty obsahují hned několik ingrediencí a jsou doslova nabity výživnými látkami. A vzhledem k tomu, že proteiny patří k nejlevnějším.a nejsnáze dostupným výživným látkám, není divu, že právě ony tvoří převážnou část těchto výrobků. Pokud trpíte podváhou nebo máte problémy s nabíráním svalové hmoty, pak právě vy potřebujete tyto vysokokalorické suplementy, jež nastartují váš metabolismus a umožní vám nabrat svalovou hmotu,
• Musíte si ale uvědomit, že takové výrobky obsahují hodně kalorii  často více než tisíc v jedné porci. Může se tedy stát, že po několika týdnech jejich užívání naberete nejenom svalovou hmotu, ale také tuk. S touto alternativou musíte ke gainerovým práškům přistupovat a užívat je obezřetně, abyste pak nebyli nepříjemně překvapeni!

• Kromě možného nárůstu tukových rezerv mají zmíněné suplementy ještě jeden nepříjemný vedlejší účinek zvýšenou tvorbu plynů ve střevech. Mnoho z nich totiž obsahuje frukt6zu, která není tak dokonale absorbována a bakterie v tenkém střevě mají tendenci tento jednoduchý cukr měnit na methanový plyn. Z tohoto důvodu se mnoho lidí gainerům raději vyhýbá. Do nepříjemných situací se pak můžete dostat třeba při tréninku, zejména když provádíte dřepy. Asi v každé posilovně najdete někoho, kdo je proslulý svým nepříliš dokonalým trávením.
• Musíme ale zdůraznit, že s těmito nevhodnými vedlejšími účinky byly spojovány zejména výrobky staršího typu, kdežto dnes již máme možnost volit z produktů nové generace. Takové suplementy jako MET-Rx, Phosphagain či Metaform obsahují nejenom méně kalorií a snáze se míchají s tekutinami, ale nepřipraví vám také nepříjemné chvíle ve společnosti ostatních lidí.

Kozí MLÉKO - JAKO NÁHRADA?

• Většina lidí si míchá proteinový nápoj s kravským mlékem, my ovšem máme pocit, že bychom se měli zmínit také o možné alternativě. Starší kulturisté i lidé mladšího věku je zajímavé, že tento fakt závisí také na příslušnosti k určitým etnickým skupinám) často trpí intoleranci na lakt6zu. Někteří mohou trávit lakt6zu pouze díky speciálním enzymatickým suplementům, jiní ale nahrazují kravské mléko kozím. Jestliže trpíte intolerancí na laktózu, pak byste neměli mít s kozím mlékem žádné problémy, protože je lehčí a lépe stravitelné. Neobsahuje dokonce ani alpha S1, hlavní protein kravského mléka, na který je mnoho lidí alergických. Kulturisté by také měli zvážit fakt, že kozí mléko má vysokou výživnou hodnotu, nabízí nám více fosforu, niacinu, draslíku, vápníku

VÝHODY A NEVÝHODY PROTEINOVÝCH PRAŠKŮ

• Jestliže mají proteinové prášky nějakou nevýhodu, pak je to jejich chul. Většina z nich není příliš dobrá a kulturisté proto prášek často míchají s nějakým oblí¬beným nápojem, například s mlékem nebo džusem, jen několik málo odvឬných používá vodu.
• Ačkoliv je samozřejmě možné nasypat prášek do sklenice, zalít nápojem a zamíchat, většinou se doporučuje použít mixér. Když budete směs míchat lžící, strávíte tím více času I úsilí a i tak se budete muset smířit s částečkami nerozmíchaného prášku. S mixérem máte nápoj připravený během několika sekund. Kromě proteinového prášku a mléka přidávají mnozí kulturisté do směsi ještě banán nebo třeba kopeček zmrzliny. Často se setkáte také se syrovým vajíčkem. Ale v tomto případě pozor! Dokonce I nejčerstvější vajíčko muže obsahovat bakterie, mezi nimi například zárodky salmonely. Vařením se tyto bakterie zahubí, mixér jim ale neublíží. My vám můžeme poradit jediné syrové vajíčka nechte hrdinům z filmu a sami je jezte pouze po dokonalé tepelně úpravě.Zřejmě největší výhodou proteinových prášku je jejich cena. V porovnání s jinými suplementy jsou tyto výrobky relativně levné. Větší balení obsahuje množství, které vám vydrží asi na měsíc a stojí kolem 20 či 30 dolaru. To je poměrně nenáročné, když uvážíte, že za tuto cenu získáte dávku jiného suplementu na týden.

TABLETY A KAPSLE

• Ačkoliv je prášek nejpopulárnější formou proteinových suplementů má také svoji velkou nevýhodu. Je třeba ho předem připravit. Pokud si nápoj nenamícháte dopředu, například na cestách bude jeho využití omezené. V závislosti na tom přišli výrobci suplementů s proteinovými tabletami a kapslemi. Tablety jsou obvykle poměrně velké a v mnoha případech se dokonce doporučuje je žvýkat. Mohou být tedy rozžvýkány a polknuty jako normální strava. Nechutnají tak hrozně jako proteinové prášky, ale i tak bude třeba mít po ruce sklenici vody či mléka na zapití.
• Kapsle jsou obvykle menší a polykají se jako mnohé léky. Návaznosti na léky také využívají mnozí výrobci. Pokud se totiž jejich produkt užívá podobně jako léčiva, mohou snadno namluvit potencionálním zákazníkům, že výsledný efekt je takřka zázračný. Bohužel tyto náročné technologie zvyšují cenu výrobku. Jak tablety tak kapsle mohou v jednom balení obsahovat stejné množství proteinů jako některý prášek, jejich cena ale bude v průměru o 5 dolarů vyšší.
• Tableta a kapsle ovšem mají jednu velkou výhodu jsou lépe stravitelné. Hustému nápoji z proteinového prášku může trvat i několik hodin, než je stráven a absorbován, tablety a kapsle k tomu potřebují mnohem méně času.
• Hlavní nevýhodou kapsli a tablet je jejich vysoká cena. Většinou se prodávají po 100 až 300 tabletách za 15 až 30 dolarů. Nyní se vám možná cena zdá srovnatelná s práškovou formou, musíte mít ovšem na paměti, že je nutné konzumovat několik tablet denně (zhruba 8-10 tablet, 3-4krát denně). To znamená, že vám 300 tablet vydrží na deset dní zhruba na třetinu doby, co proteinový prášek za stejné peníze. Lidé, kteří dávají přednost tabletám, proto utratí měsíčně kolem 100 dolarů pouze za tyto suplementy.

PROTEINOVÉ NÁPOJE

• Nejpřístupnější jsou přitom prote¬inové nápoje, prodávané v láhvích. Na rozdíl od tablet, které se musí žvýkat nebo prášků, jež musíte připravovat, jsou nápoje velmi snadno dostupné. I jejich cena (1-3 dolary za láhev) je poměrně dostupná a jsou ideální, nebo! si je můžete brát všude s sebou (velmi často je sportovci konzumují po cestě domů z posilovny).

VEDLEJŠÍ ÚČINKY

• Vedlejší účinky, způsobené příjmem velkého množství proteinů jsou obvykle spojeny se zažíváním. Nejčastěji dochází k takovým problémům, jako je nadýmání a dehydratace oboje spolu úzce souvisí.Nadýmání je důsledkem toho, že trávicí systém potřebuje delší dobu k tomu, aby potrava prošla celým traktem. Vzhledem k tomu, že při trávení proteinů musí být přítomna voda, doporučuje se lidem, kteří berou proteinové suplementy, pít denně osm až de¬set sklenic vody. Nejenom, že tím podpoří trávení, ale zabrání dehydrataci, která je s vysokoproteinovou dietou často spojována.Mnoho biochemiků (obvykle ti, kteří se staví proti suplementaci) tvrdí, že vysoký příjem proteinů klade zvýšené nároky na činnost ledvin a jater. Lidé, jenž měli již dříve potíže s ledvinami nebo játry, by proto měli být pod lékařským dohledem. Zdravý, tvrdě trénující sportovec ovšem není vystaven žádnému zvýšenému riziku. Zvýšený příjem bílkovin má mnohem více pozitivních než negativních účinků.
• Jestliže máte zkušenosti s nějakými vedlejšími účinky, vyzkoušejte jiný proteinový preparát, obvykle totiž postačí změnit druh suplementu. Když vyzkoušíte několik různých výrobků a stále budete mít potíže, konzultujte vše se svým lékařem. Zřejmě totiž trpíte nějakou poruchou trávení. Nemusí jít o nic alarmujícího, ale vždy je dobré mít se na pozoru.

AMINOKYSELlNOVÉ SUPLEMENTY

• Pro ty z vás, kteří zvažují opravdu vysoký příjem bílkovin, připravili biochemici suplementy s obsahem individuálních aminokyselin, které mohou být absorbovány a využity bez negativních vedlejších účinků, často spjatých s vysokoproteinovými dietami. Aminokyselinové suplementy si můžeme rozdělit do tří hlavních kategorií. První jsou produkty, obsahující všechny aminokyseliny. Jak jsme se již zmínili, výrobek, jehož etiketa udává, že obsahuje "všechny aminokyseliny" není obvykle ničím jiným než zdrojem proteinů. Výrobci se často uchylují k názvům jako "ultimate amino power", které upoutají pozornost zákazníků. Produkt ale obvykle není ničím jiným než proteinovým suplementem.
• Druhou kategorii tvoří individuální aminokyseliny, prodávané odděleně.

• Některé jsou nazvány jako "látky podporující růstový hormon" a zvyšují přirozenou produkci GH. Ovšem jak jsme se již zmínili, je toto téma poněkud kontroverzní. Jiné aminokyseliny, jako například tryptofan, jsou užívány k podpoře spánku a relaxace.
• Třetí kategorii tvoří aminokyselinové suplementy, které spadají kamsi mezi obě zmíněné skupiny. Jsou složeny ze dvou či tří aminokyselin, které dohromady tvoří komplex. Nejpopulárnější jsou komplexy aminokyselin s rozvět¬veným řetězcem.Vzhledem k tomu, že první kategorie vlastně spadá spíše k proteino¬vým suplementům, budeme se zaobírat druhou a třetí skupinou aminokyselinových produktů.

RADY PRO UŽIVATELE

• Ještě než se zmíníme o konkrétních aminokyselinách, chtěli bychom udělit několik užitečných rad všem potencionálním zákazníkům. Možná si myslíte, že postačí, když půjdete do obchodu se sportovní výživou a za 20 či 25 dolarů si koupíte vhodný preparát.Bohužel, mnoho velkých suplementových společností vyrábí hned celou řadu aminokyselinových produktů.
• Neinformovaný a nezkušený sportovec tedy nebude ani v nejmenším tušit, který výrobek zvolit.
• Existují dva základní typy preparátů s obsahem volných aminokyselin čistá krystalická forma nebo verze s peptidovou vazbou. Prvně jmenovaný typ nabízí vyšší biologickou aktivitu a je efektivnější, pokud se snažíte vy těžit maximální efekt z individuální aminokyseliny. Druhý je vhodný jako výživový suplement pro zvýšený příjem proteinů, ale není tak účinný při suplementaci individuální aminokyselinou. Jeho hlavní výhodou je cena, obvykle stojí mnohem méně než krystalická forma.Měli bychom se ale také zmínit o tom, pro koho jsou tyto výrobky určeny. Ačkoliv mohou existovat výjimky, slouží většina takových produktů pro sportovce  zejména silové sportovce  zatímco levnější verze jsou určeny průměrnému člověku.
• Snažte se vždy kupovat výrobky, které neobsahují žádné konzervační látky, sladidla nebo barviva. Nejenom že se tak vyhnete potencionálním alergickým reakcím, ale mnoho konzervačních látek může způsobit nepříjemné zdravotní potíže.

• Ačkoliv se opět opakujeme, znovu vám zdůrazňujeme, abyste vybírali výrobky, které obsahují pouze "L" formu dané aminokyseliny. Naše tělo není schopno využít "D" formu, která je pro nás neúčinná či dokonce schopna narušit správný průběh metabolických reakcí "L" formy.
• Lidé, kteří žijí v oblastech, kde není snadné sehnat kvalitní suplementy, by měli sledovat zejména inzeráty ve sportovních časopisech. Za příplatek (poštovné a balné) získáte kvalitní suplement, který vám firma zašle až domů.

AMINOKYSELINY - LÁTKY UVOLŇUJÍCÍ ROSTOVÝ HORMON?

• Žádné téma se v kulturistice během posledních deseti či patnácti let netěšilo takové pozornosti jako schopnost aminokyselin uvolňovat růstový hormon. Ve skutečnosti mohou některé aminokyselin ovlivnit vylučování GH, což také vedlo suplementové společnosti k nové vlně výrobků, jež zaplavily trh počátkem devadesátých let. A opět se zvedla vlna zájmu legislativních orgánů, které váhaly nad tím, kam takové výrobky zařadit a zda povolit jejich prodej.
• Tato kontroverze vychází z několika studií, které zjistily, že aminokyseliny arginin a ornithin mohou způsobit zvýšení hladiny růstového hormonu.
• První z těchto studií byla provedena již v polovině šedesátých let. Vědci podávali argininové injekce zdravým mužům a ženám ve věku od 17 do 35 let. Pak sledovali vliv argininu na koncentraci HGH. Experimentální skupina osob byla rozdělena do čtyř podskupin podle dávky argininu - O; 1/12; 1/6 a 1/4 gramu na 0,5 kg tělesné hmotnosti. Výsledek ukázal, 'že dáv¬ka 1/12 gramu na 0,5 kg tělesné hmotnosti způsobila zvýšení hladiny HGH u žen, ale nikoliv u mužů. Při dávce 1/6 gramu došlo u obou pohlaví ke zvýšení množství HGH v krvi, u žen bylo toto zvýšení výraznější. Dávka 1/4 gramu pak způsobila podobné ale proporcionálně výraznější 'zvýšení hladiny HGH u mužů i žen. Vědci tedy celý výzkum uzavřeli s tím, že infúze argininu mohou podpořit vylučování HGH, přičemž ženy jsou vůči argininu citlivější než muži."
• Další studie byla provedena v roce 1981, sledovala účinky arglnlnu a Iysinu v návaznosti na HGH a inzulín. Patnáct mužů ve věku 15 až 20 let dostávalo jednu orální dávku ve výši 2400 miligramů jak arglninu tak Iysinu, krevní testy byly prováděny ihned po aplikaci a dále 30, 60, 90 a 120 minut po aplikaci. Celý experiment se opakoval po 10 a 20 dnech.Všechny výsledky se posléze analyzovaly a vědci došli k závěru, že arginin a Iysin mohou zvýšit hladinu HGH i inzulínu v krvi. Na této studii byl překvapující fakt, že dávky byly mnohem nižší než v předchozím zmiňovaném experimentu a hlavně se jednalo o aplikaci orální nikoliv injekční."
• V roce 1982 došlo k další studii, jež měla odhalit vliv vylučování HGH během spánku v závislosti na orální aplikaci argininu v koncentracích 250 miligramu na kilogram hmotnosti. Ačkoliv by¬lo sledováno pouze pět osob, u všech došlo ke zvýšení hladiny HGH o 60 % vlivem aplikace argininu.12

• Dvě posledně jmenované studie jsou velice důležité, protože sloužily jako podklad pro mnoho výrobců, kteří arginlnu již od poloviny osmdesátých let přisuzují anabolické účinky. Tyto a jim podobné experimenty vlastně stály u zrodu "látek podporujících vylučování HGH".Jednu z nejnovějších studií provedl Don Kelly, pravidelný dopisovatel časopisu MuscleMag International. Celý výzkum byl součástí jeho postgraduální práce a stejně jako v j:5ředchozích případech chtěl i on zjistit, zda některé aminokyseliny mohou podpořit vylučování HGH.
• Jako experimentální osoby si vybral devět kulturistů, kteří dostávali "látky podporující vylučování HGH" na lačno v těchto dávkách: 1,2 gramy argininu a 1,2 gramy Iysinu, 5 gramů ornitinu, 4 gramy tyrosinu, 3,5 gramu argininu a 2,5 gramů Iysinu, jeden z nich dostával pouze placebo. Látky se aplikovaly vždy jednou týdně, přičemž kulturisté nevěděli, kterou aminokyselinu (či placebo) dostávají. Ihned po aplikaci a po 30, 60, 90, 120 a 150 minutách byly provedeny krevní testy.
• Aby nebyl pokus narušen vylučováním HGH způsobeným tréninkem (krátkodobé intenzivní cvičení je schopno podnítit vylučování růstového hormonu), všechny sledované osoby po dobu experimentu netrénovaly.Když měl Kelly k dispozici všechny informace, provedl analýzu a zjistil, že žádný aminokyselinový preparát nezpůsobil výrazné zvýšení hladiny HGH. Na závěr ještě dodal, že je samozřejmě možné, aby jiné výrobky byly v tomto ohledu účinné, není ovšem pravděpodobné, že by šlo o účinek výjimečně výrazný.

• GAMMA AMINO BUTYROVÁ KYSELINA (GABA)

• Vzhledem k její popularitě a neustále zkoumanému mechanismu působení jsme se rozhodli zmínit se v této kapitole také o GABA, ačkoliv se nejedná o obecně akceptovanou aminokyselinu.
• GABA se začala užívat již na počátku devadesátých let, kdy se na trh dostal její metabolit GHB
• Přírodní anabolika). Kulturisté užívají GABA v dobré víře, že zvyšuje hladinu HGH v krvi. Teorie její působení je založena na faktu, že tato látka může působit jako neurotransmiter v určitých oblastech mozku  jednou z nich je také hypofýza, kde vzniká růstový hormon. Již několik studií došlo k závěru, že velké dávky - 5 gramů i více GABA mohou zvýšit hladinu HGH v krvi. Jiné studie zase potvrzuji, že GABA omezuje produkci kortizolu, v tomto případě ovšem není mechanismus působení tak dobře znám.

JAK JE EFEKTIVNÍ?

• Většina kulturistů užívá GABA, neboť věří, že má tento suplement vliv na tvrdost svalů a celkovou silu. Vzhledem k tomu, že je GABA schopna pozitivně ovlivnit náladu, je těžké určit, zda jde o skutečné zvýšení sily nebo o přirozený placebo efekt. Na základě švédských studií dnes víme, že GABA zvyšuje efektivitu clenbuterolu, severoamerickéstudie ale tento fakt nepotvrdily (na druhou stranu je ovšem velice těžké provádět podobné studie, neboť clenbuterol patří mezi zakázané látky).M
• Aniž bychom chtěli nějak popichovat zákonodárce, dalo by se předpokládat, že pokud má GABA opravdu schopnost zvyšovat hladinu HGH, brzy se (ilane středem pozornosti FDA a na základě jejich výzkumů bude zařazena mezi látky zakázané.Zatím je ovšem tato látka běžně dostupná, což na druhou stranu zase mírně protiřečí informacím o její účinnosti. Vše, co vám můžeme říci, je, že GA¬BA může mít určitý účinek, nejsou ovšem k dispozici dostatečně důkazy, na základě kterých bychom vám tento suplement mohli vřele doporučit.

DÁVKOVÁNÍ

• Nejlepší výsledky je možno sledovat při dávkách kolem 2 gramů GABA večer před spaním, další gram pak ráno po probuzení. Mějte na paměti, že jde pouze o informace získané od jiných sportovců, nikoliv o ověřené výsledky vědeckých studií. Co se týče vedlejších účinků, musíme zdůraznit, že GABA má pou¬ze slabé nežádoucí efekty.

AMINOKYSELINY JAKO LÁTKY PODPORUJÍCÍ VYLUČOVÁNÍ ROSTOVÉHO HORMONU

• Téma aminokyselin jako látek, podporujících vylučování růstového hormonu, nebude uzavřeno ještě několik následujících let; potřebujeme totiž mnohem více důkazů, abychom mohli dojít k definitivním závěrům. Jestliže jste se rozhodli vyzkoušet arginin, Iysin, ornithin nebo GABA, mějte na paměti, že většina klinických výzkumů byla založena na injekční aplikaci těchto látek v poměrně velkých dávkách kolem 15-30 gramů. Jestliže budete užívat několik 500miligramových tablet orálně, pravděpodobně žádné výrazné výsledky v podobně zvýšení hladiny HGH či inzulínu nezaznamenáte. Museli byste denně spolykat průměrnou lahvičku s aminokyselinovými tabletami, abyste se dávkou dostali na úroveň klinických výzkumů. Vy, kteří máte rádi přesná čísla, jistě uvítáte informaci, že jeden velký steak obsahuje asi 1700 miligramů argininu a 2200 miligramů Iysinu. Museli byste tedy brát 10 průměrně velkých aminokyselinových tablet, abyste se do¬stali na toto množství.

ZÁVĚR KAPITOLY O PŘIJMU INDIVIDUÁLNÍCH AMINOKYSELIN

• Stejně jako ke všem suplementům i k aminokyselinám přistupují kulturisté s jistou dávkou skepticismu. Jestliže ale máte dostatek finančních prostředků a chcete experimentovat, pak určitě nějaké produkty tohoto typu vyzkoušejte.Abyste mohli hodnotit, užívejte stejné dávky všech produktů a během této suplementace neměňte trénink ani stravu.Pak můžete veškeré účinky přičíst přímo danému suplementu. Jestliže nezaznamenáte žádné výrazné změny, pak byste zřejmě měli přehodnotit svůj přístup k výživovým doplňkům. Proč utrácet poměrně velké částky za produkty, které vám neposkytnout víc než kvalitní proteinový suplement? Za stejné peníze si můžete koupit proteinový prášek, který vám vydrží mnohem delší dobu.

AMINOKYSELINY S ROZVĚTVENÝM ŘETĚZCEM

• Třetí populární formou aminokyselinových suplementů jsou aminokyseliny s rozvětveným řetězcem. Do této skupiny spadají tři látky: valin, leucin a Isoleucin. Označení aminokyseliny s rozvětveným řetězcem (BCAA) získaly díky své unikátní molekulární struktuře, která se skládá z methylových postranních řetězců (CH3), vycházejících z jádra aminokyseliny. BCM jsou zároveň esenciálními aminokyselinami, protože si je tělo neumí samo vytvořit a musíme je přijímat ve stravě. O důležité roli, kterou hrají BCAA v organismu sportovce, jsme se dozvěděli díky pokusům provedeným na opicích. Vědci zjistili, že opice krmené BCAA netrpí odbouráváním svalové hmoty v takové míře, jako zvířata, která dostávala ostatní aminokyseliny. Experimenty byly tak efektivní, že se BCAA začaly užívat v léčbě některých degenerativních onemocnění jako je rakovina či AIDS.V časopisu Journal byla publikována studie, jež srovnávala efektivitu BCAA oproti placebu (solnétablety), co se týče jejich schopnosti chránit svalovou tkáň. Výsledky ukázaly, že experimentální skupina (ti,kteří dostávali BCAA) skutečně udržela svalovou hmotu.' Podle dostupných informací ovšem nemůžeme předpokládat (tento fakt bude předmětem dalších výzkumu), že by BCAA nějakým způsobem ovlivňo¬valy proteosyntézu."

• Další studie na toto téma potvrdila pozitivní vliv těchto aminokyselin na organismus sportovce. Studie, provedená na univerzitě ve Virginii, srovnávala časy cyklistu, kteří měli ujet 40 kilometru na stacionárním kole. Jedna skupina cyklistu užívala denně 16 gramu směsi BCAA (50 % leucinu, 30 % valinu a 20 % isoleucinu), zatímco druhá dostávala placebo. Obě skupiny měly velice podobné časy před zahájením experimentu (pruměrný čas 58 minut). Suplementace trvala dva týdny. Skupina, která dostávala placebo, si zlepšila čas o zhruba jednu minutu. Cyklisté, kteří brali BCAA, zajeli danou vzdálenost v průměru o sedm minut rychleji.Ačkoliv se samozřejmě najdou zastánci (hlavně výrobci) názoru, že BCAA jsou účinné jako anabolické steroidy, pravda je trochu někde jinde. Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem mají schopnost chránit svalovou tkáň a mohou také podpořit anabolismus. Existují důkazy, že jsou BCAA oxidovány během intenzivního cvičení. To odporuje rozšířenému názoru, že aminokyseliny nemohou být využity jako zdroj energie. Někteří odborníci předpokládají, že 5-15 % energie našeho těla se tvoří z BCAA. Maratónští běžci pravděpodobně využívají jako zdroj energie ve větší míře spíše aminokyseliny, než tuky či karbohydráty.Proto mají tak štíhlou a šlachovitou postavu. Jejich tělo spotřebuje tolik kalorií, že je dokonce i svalová tkáň katabolizována a využita jako zdroj energie.Abychom mohli plně porozumět účinkem BCAA, měli bychom se ales¬poň v krátkosti zmínit o jejich působení.

MECHANISMUS PŮSOBENI

• Jestliže konzumujete dietu s vysokým obsahem proteinu, nejrychleji se v těle absorbují právě BCAA. Asi 70 % všech aminokyselin, zpracovaných v játrech a vyloučených do krevního oběhu jsou BCAA. Jakmile se dostanou do krve,jsou tyto aminokyseliny velice rychle dopraveny do svalu, které doslova lační pro proteinech. Většina studií předpokládá, že 50-90 % aminokyselin, jenž ab¬sorbují svaly během prvních třech hodin po jídle, tvoří BCAA
• Do svalů se (je-Ii to možné) dostává tolik aminokyselin s rozvětveným řetězcem, že zde napomáhají tvorbě dalších aminokyselin. BCAA mají na sva¬ly anabolický účinek, i proto se v kulturistických kruzích tolik rozšířily. Často se můžete setkat s názorem, že BCAA mají stejný efekt jako anabolické steroidy, ovšem bez nepříjemných vedlejších účinků.
• Kromě toho, že napomáhají produkci ostatních aminokyselin, existují důkazy, že jedna z BCAA -Ieucin může stimulovat produkci inzulínu. Z předchozích kapitol víme, že inzulín má několik důležitých funkcí, mezi něž patří podpora využití aminokyselin ve svalech.

DÁVKOVÁNÍ BCAA

• Abyste mohli dosáhnout maximálního účinku, měli byste brát všechny tři BCAA dohromady. Výzkumy potvrdily, že individuální suplementace snižuje rozsah absorbce účinných látek. Kro¬mě toho vysoká koncentrace jedně BCAA může narušit využití jiných aminokyselin. Což ovšem není nikterak překvapující, nebo! víme, že se organismus snaží zachovat rovnováhu všech důležitých látek.Jestliže se rozhodnete zařadit BCAA do svého suplementového programu, máte dvě možnosti. Můžete si koupit všechny tři aminokyseliny zvlášť a nakombinovat je dohromady.Nebo zakoupíte přímo BCAA preparát, obsahující všechny tři látky. Ačkoliv většina výrobců nabízí smíšené preparáty, bude lepší, když se v obchodě poohlédněte, která verze vyjde levněji.
• Dr. Fred Hatlield, bývalý šam¬pion v powerliftingu a pravidelný dopi¬sovatel časopisu Muscie and Fitness,doporučuje brát BCAA 60-90 minut po trěninku. Abyste si zajistili efektivní účinek suplementu, berte 50-100 mi¬ligramů vitaminu B6 denně. Takě byste měli vědět, že BCAA aktivně "soutěží" s tryptofanem a tyrosinem. Pokud berete i ty10 aminokyseliny, užívejte je v jinou dobu. Naopak se doporučuje brát BCAA s nějakým proteinovým jídlem, urychlí se absorpce a nástup účinku. .

• Co se týče dávkování, měli byste užívat 500-3000 miligramů denně.

• John Parrillo, dopisovatel časopisu MuscieMag International a jeden z nejuznanějších odborníků v oblasti kulturistické výživy, jde ve svých názorech dokonce ještě dál, když radí svým klientům, aby brali minimálně 10 gramů denně přičemž nevidí problém ani ve zvýšené dávce 20 gramů. Jestliže jste nikdy tím aminokyselinové suplementy neužívali, začněte s několika sty miligramy a postupně dávku zvyšujte během několika následujících týdnů.

VEDLEJŠÍ ÚČINKY

• Stejně jako většina aminokyselinových suplementů mají i BCAA jen zřídka kdy výrazné vedlejší účinky. Někteří lidé mohou mít problémy při vyšším dávkování, je tedy třeba dávku snížil. Není vhodné začít najednou aplikací několika gramu, aniž byste si vyzkoušeli, jak váš organismus na BCAA reaguje. Možným alergickým reakcím se můžete vyhnout tím, že budete dávku postupně zvyšovat, místo toho, abyste organismus vystaví šoku konzumací mega dávek.
• Dnes již velmi dobře víme, že BCAA v absorbci "soutěží" s tyroxinem a tryptofanem. Vzhledem k tomu, že BCAA obvykle zvítězí, může organismus trpět nedostatkem obou zmíněných aminokyselin. V extrémních případech je ta¬kový stav nebezpečný, protože obě tyto látky jsou prekurzory neurotransmiterů.
• Zvážit musíte také vliv BCAA na hladinu inzulínu. Někteří jedinci mohou být extrémně citliví na to, jakým způsobem ovlivňuje inzulín hladinu glukózy v krvi. Stává se pak, že takový člověk, místo aby měl dostatek energie a sil, bý¬vá naopak letargický a unavený.

ZÁVĚREČNÉ ZAMYŠLENÍ

• Na závěr bychom zřejmě měli podotknout, že ani samotní vědci dnes ještě nemohou určit přesnou dávku aminokyselin, kterou byste měli užíval. Mega dávky jsou relativně novým fenoménem a máme k dispozici jen málo důkazů o tom, co způsobuje nerovnovážná hladina aminokyselin v lidském těle.
• Musíme si ovšem uvědomit, že náš je organismus vyvinut tak, aby si vždy snažil udržet svoji vnitřní rovnováhu. Vysoká koncentrace jedné nebo několika aminokyselin může navodit nežádoucí biochemické stavy, které naruší chemické procesy v těle. K tomu by mohlo dojít zejména u jedinců, citlivých na vysoký příjem aminokyselin, u nichž vedlejší účinky aminokyselinových preparátů často připomínají nežádoucí efekty některých léků. Možná nyní zacházíme do extrému, ale určitě bychom měli všichni věnovat pozornost všem varovným signálům, které nám vysílá tělo v závislosti na zvýšené konzumaci aminokyselin.