Vše o glykemickém indexu

Glykemický index (G!) je důležitý nástroj k výběru správných potravin. Též to však není žádný zázrak. Navíc, pokud byste se chtěli řídit pouze glykemickým índexem, může se lehce stát, že se začnete přejídat klobásou, tlačenkou anebo husím sádlem, protože tyto potraviny mají glykemický index velmi nízký. Jak by také neměly, když neobsahují téměř žádné sacharidy a žádný cukr?

Glykemické zatížení - GL (glycemic load najdete na http://en.wikipedia.org/wiki/GlycemicJoad)

je systém pro hodnocení množství sacharidů v potravině na základě její GI a koncentrace sacharidů. Ve vztahu k hubnutí se ale systém hodnocení potravin pomocí jejich GL ukazuje jako neužitečný.Jako přílohu si dejte vařené brambory anebo kaši bez másla a s nízkotučným mlékem. Bramborová kaše má glykemický index velmi vysoký. A nízkotučné mléko moc nezachrání.

Když brambory necháte před snědením aspoň hodinu v ledničce, uhlohydráty v nich naberou na sne a zabrání, aby se vám na bocích tvořily tukové polštářky.Pokud "RleRfel,áty sacharidy"naberou na síle", jak můžou zabránit, aby se vám tvořily"tukové polštářky"? (A velmi mě Irituji i tyto zdrobněliny. Prý tukové polštářky. Do háje!)

Neumíte-Ii si odepřít alespoň jednou denně čokoládu anebo zákusky, koláče a sušenky, tak vám jednoduše chybí vláknina. Zaměřte se proto na ovesné vločky, musli, celozrnné pečivo a jablka.
Já si dávám hořkou čokoládu i třikrát denně a určitě to není proto, že by mi "jednoduše chyběla vlákninal/. Nevidím žádný problém v tom, když si dáte malou sladkost, třeba i po každém jídle. Mnohem důležitější je To jidlo. A všechno ostatní, co děláte anebo neděláte.

Pro ty, kteří chtějí o GI vědět více, v AKV doporučujeme knihu Hejen Foster: Dieta GI (Ottovo nakladatelství, 2004) anebo návštěvu stránky www.glycemicindex.com
Na této stránce se můžete dozvědět glykemický index každé potraviny a najdete tu také informace a knihy O glykemickém indexu. Webová stránka (University of Sydney) je v anglickém jazyce.

Co je to vlastně glykemický index?

Je to ukazatel toho, jak rychle se ze zkonzumované potravy vstřebají sacharidy a zvedne se množství krevního cukru. Pokud je tento proces velmi rychlý, je v krátké době v krvi hladina cukru glykemie nadměrná, zvýšená. Tělo, aby se vrátilo zpět k normálním hodnotám, potřebuje cukr zpracovat. Proto začne vyrábět zvýšené množství inzulínu. Ten velmi rychle zasáhne, zapracujeuž  a obvykle se nezastaví, i když se hladina cukru dostává nejen na normu, ale pod ní. Jde o tzv. reaktivní hypoglykémii. Nedostatek krevního cukru pak alarmuje intenzivně tělo k příjmu potravy, proto pocity intenzivního hladu a chuti.

Obecně se vychází z hodnoty glykemického indexu glukózy, která má hodnotu 100. Index udává schopnost dané potraviny zvýšit hladinu krevního cukru.  Následky potravin s vysokým glykemickým indexem, tedy velkou schopností zvýšit produkci inzulínu, jsou nejen strádání hladem a chutěmi a nadměrná konzumace dalšího jídla. Místo hubnutí může dojít paradoxně  k přibírání na váze, protože živiny jsou pomocí inzulínu přednostně využity k ukládání do tukové tkáně.

Potraviny s nízkým Gl, tj. do hodnoty 30, jsou pro redukční dietu velice vhodné. Je to např. zelenina, libové maso, ryby, sýry atd. Glykemický index s hodnotou 30 až 70 je nazýván středním a je akceptován v redukční dietě jen v nezbytné míře. Střední Gl má např. mléko a mléčné výrobky, určité mlýnskopekárenské výrobky, ovoce atd. Potraviny s vysokým Gl, tedy s hodnotou nad 70, jsou pro redukční dietu z tohoto hlediska nevhodné. Patří většina sladkosti, loupaná rýže, alkoholické nápoje a mnohé moučné i uzeninové výrobky.