Antioxidanty

Antioxidanty

Antioxidanty si pomalu prorazily svoji cestu na stránky populárních kulturistických časopisů. Trvalo to dlouho, nebol byly dlouhou dobu přehlíženy a stále zůstávaly ve stínu oblíbených suplementů, jakými jsou aminokyseliny, dibencozid, inosin a kreatin ioslát. Výzkumy provedené v posledních deseti letech ovšem prokázaly, že pouze zdravé tělo může reagovat na trénink. A k tomu je důležité zbavovat se všech škodlivých odpadních produktů, které se v organismu hromadí následkem buněčného dý¬chání. A mezi hlavní odpadní produkty patří volné radikály.

OXlDACE A VOLNÉ RADIKÁLV

Je ironií, že jeden z nejdůležitějších metabolických procesů - oxidace - je také potencionálně jedním z nejnebezpečnějších ohledně našeho zdraví. Abychom celému mechanismu dobře porozuměli, budeme se na procesy v těle muset podívat poněkud podrobněji.

Buňky nejsou v těle umístěny nijak náhodně, naopak jejich uspořádání má svůj přesný řád tvoří organizované tkáně, z nichž každá má svou specifickou strukturu a funkci. Buňku si ovšem můžeme představit také jako samostatně fungující formu života. Každá buňka je chráněna bariérou zvanou buněčná membrána (rostlinné buňky mají membránou silnější, nebol je tvořena mohutnější buněčnou stěnou).

Membrány jsou velmi selektivní a umožňují průchod (oběma směry) pouze vybraným částicím. Užitečné substance volně vstupují a vystupují z buňky, ale škodlivé odpadní produkty mohou pouze ven. Pokud se tato unikátní vlastnost buňky nějakým způsobem naruší, může dojít k jejímu poškození a dokonce í odumření. Během posledních deseti let podnikli vědci mnoho pokusů ve snaze určit, čím je buňka poškozována. Došli k závěru, že jedním z velkých nepřátel buněčné membrány je oxidace, která nejenom že vede k poškození buňky, ale může být také přispívajícím faktorem v procesu stárnutí celého organismu.

Aniž bychom zacházeli příliš hluboko do biochemie, je třeba si říci, že oxidace je proces, který zahrnuje ztrátu elektronů z atomů nebo molekul, čímž primárně vzniká energie, která se uvolňuje odtržením elektronu. Ve většině případů je tato energie konstruktivně využita při oxidaci tuků a karbohydrátů. Pokud ovšem není energie využita správně, může být její potenciál destruktivní.

Náš organismus kontroluje kyslík tak dlouho, dokud nezůstává ve formě dioxygenu neboIi 02. Pokud si takový kyslík přibere elektron a získá negativní náboj, může být vysoce reaktivní. To znamená, že v kombinaci s jakýmkoliv jiným nestabilním atomem nebo molekulou tvoří vazbu. Vzhledem k potencionálnímu nebezpečí negativně nabitého kyslíku si tělo vytvořilo ochranný mechanismus, který mění nestabilní formu kyslíku zpět na stabilní 02. Hlavními neutralizujícímí látkami jsou v tomto případě enzymy, které zabraňují, aby kyslík narušující buňky dosáhl toxické hladiny.

Negativně nabitý kyslík je pouze jedním příkladem toho, čemu biochemici říkají "volné radikály". Tento termín se pojí s jakoukoliv molekulou, která obsahuje jeden nepárový efekt.

Jak tvrdí chemici, elektrony nejsou rády sami a neustále si hledají"partnery" do páru. Nejsou ovšem příliš vybíraví. Jakmile najdou další atom s podobnou strukturou elektronů, můžete si být jisti, že dojde k reakci, která ovšem nebude pro naše tělo bez následků.

Většina volných radikálů v lidském těle je tvořena odpadními produkty, které jsou následkem reakce

tuku s kyslíkem je to podobný proces, jako když necháte tuk venku, on bude reagovat na vzduch a vodu, změní barvu a bude velice nepěkně cítit, i toto je příkladem oxidace). Metabolickáaktivita mitochondrií produkuje superoxidové radikály. To jsou negativněnabité kyslíkové molekuly, které se normálně mění na hydrogen peroxid pomocí specifického enzymu. Peroxid je neutralizován jiným enzymem v peroxisomech buněk a měn í se na neškodnou formu kyslíku a vody.

Volné radikály ovšem mohou vznikat také z radiace, pesticidů a herbicidů obsažených ve vodě a potravě, smogu, cigaretách a jako důsledek rozkladu některých chemikálií, jako jsou peroxidy a léky. Pro sportovce je velice důležité, aby věděli, že dokonce i intenzivní trénink může zvyšovat produkci volných radikálů v lidském těle. Nepřestávejte ale proto cvičit. Fyzická aktivita na druhou stranu také podporuje destrukci volných radikálů a díky vyvážené stravě (kterou většina sportovců dodržuje) můžete také podpořit neutralizaci těch¬to škodlivin.

OTOK A OBRANA

Jakmile volné radikály vzniknou, existují čtyři způsoby jejich neutralizace. Zaprvé mohou reagovat s jiným vysoce nestabilním volným radikálem, což způsobí jen velmi malé nebo žádné poškození organismu. Je to příklad toho, že dvě zla mohou vytvořit dobrou věc.

Za druhé mohou být kombinovány s normální biologickou látkou, což bude vést k vážnému poškození tkáně a k destrukci buněk. Jedním z nejnebezpečnějších poškození v důsledku působení volných radikálů je onemocnění srdce. Vědci teoreticky předpokládají, že dojde k oxidaci lipoprotelnů s nízkou hustotou a tím k poškození artérii. Toto poškození pak nechá volné pole působnosti škodlivému cholesterolu.

Za třeli může dojít k destrukci volných radikálů působením speciálních enzymů, jako je glutation peroxidáza a superoxid dismutáza.

V takových případech se volné radikály rozkládají a metabolizují dříve, než by mohlo dojít k poškození organismu.

Za čtvrté mohou být volné radikály neutralizovány pomocí zvláštních bojovných látek zvaných antioxidanty.

Poslední dva jmenované způsoby jsou velmi důležité, protože jak působení antioxidantů tak funkce speciálních enzymů je centrem pozorností vědců.

ANTIOXIDANTY

Antioxidanty jsou výživné látky, které působí proti volným radikálům v těle. Jsou důležité zejména při neutralizaci škodlivých účinků kyslíku a peroxidu.Pro boj proti volných radikálům mohou být využity tři kategorie antioxidantů.

1)Ve vodě rozpustné formy Gako je vitamin C a glutation);

2) v tucích rozpustné formy (jako je vitamin A a E);

3) formy vázané na velké molekuly, zvané biopolymery.

Všechny tři formy nabízejí volným radikálům alternativní substance, s nimiž mohou reagovat místo toho, aby se vázaly na tělesné tkáně či buňky.

Kromě toho, že se váží na volné radikály a tím je neutralizu¬jí, mají antioxidanty také preven¬tivní účinky. Mohou inhibovat produkci volných radikálů tím, že se aktivují klíčové kovové elemen¬ty (většinou měď a železo), které napomáhají jejich tvorbě. Ve většině případů má taková inaktivace podobu vazby se stopovým prvkem.

Jednou z nejslibnějších oblastí výzkumu je studie role, kterou antioxidanty hrají v redukci rizika rozvoje rakoviny. Za více než deset let provedli vědci přes 150 studií, které prokázaly, že konzumace potravy bohaté. na přírodní antioxidanty výrazně omezuje riziko vzniku některých typů rakoviny. Ačkoliv se tedy o antioxidantech dříve mluvilo jako o v podstatě nevýznamných látkách, dnes si díky pokročilému výzkumu vysloužily pozornost, kterou si bezesporu zaslouží.

DOVODY PRO SUPLEMENTACI

Ačkoliv je většina známých antioxidantů obsažena ve vyvážené stravě, existují situace, kdy je suplementace nezbytná. Nemůžeme říci, že by byla nutná pro každého, ale máme důkazy, že někteří lidé se bez ní obejít nemohou.

Doplňkový příjem antioxidantů by měli zvážit především ti lidé, kteří konzumují z velké míry tepelně zpracovanou potravu. Jen málo věcí dokáže poškodit antioxidanty tak jako intenzivní teplo, užívané při zpracování některých pokrmů. Citlivé jsou zejména vitaminy. Další rizikovou skupinu tvoří starší lidé. Kromě toho, že obvykle jedí méně než mladší jedinci (studie prokázaly, že starší lidé mohou velice snadno trpět podvýživou), je metabolismus takových lidí pomalejší, což je neodmyslitelná součást stárnutí. To ovšem doprovází také zvýšená tvorba volných radikálů a omezená schopnost s nimi bojovat.

Na suplementaci by neměli zapomínat ani sportovci. Podle provedených studií víme, že mnoho sportovců omezuje příjem tuků a s ním také odpovídající příjem vitaminu E. Tím se ovšem vystavují zvýšenému riziku buněčného poškození, zejména pokud trénují venku ve znečištěném ovzduší. Vitamin E se vyskytuje zejména v semenech, ořechách, obilních klíčcích a rostlinných olejích. Ačkoliv se tedy možná bojíte zvýšit příjem tuků ve stravě, zamyslete se nad tím, zda váš organismus dostává odpovídající množství vitaminu E. Na příjem této látky by si měli dávat pozor zejména sportovci v dietě.

CO BRÁT

V následujících kapitolách se zmíníme o nejběžnějších látkách, které mají antioxidační vlastnosti. Doporučujeme vám kombinovat jak ve vodě tak v tucích rozpustné substance. Důvod je jasný  k oxidaci dochází jak ve vodním roztoku tak v tukových tkáních. Obě formy antioxidantů vám tedy zaručí, že boj proti volným radikálům vyhrajete.

VITAMIN A

Tento v tucích rozpustný vitamin se v těle uskladňuje, proto ho není dobré užívat ve velkých dávkách. Lidé, kteří kouří, by měli zvýšit příjem vitaminu A, protože chrání plicní tkáň. Pravidelná suplementace tedy alespoň z části zabraňuje po¬škození plic, i když to samozřejmě není stejné, jako kdybyste přestali kouřit.

 VITAMIN C

O tomto vitaminu by mohlo být napsáno klidně několik knih. Ačkoliv se zřejmě nejedná o žádnou zázračnou látku, má mnoho příznivců, kteří hovoří o tom, že je to jeden z nejúčinnějších vitaminů vůbec. Vědci zjistili, že nároky na přísun vitaminu C rostou, je-li organismus vystaven stresu, znečištěnému životnímu prostředí a infekci; vzhledem k tomu, že se jedná o vitamin rozpustný ve vodě, není naše tělo schopno ho uskladňovat a musí být obsažen v odpovídajícím množství ve stravě.

Můžeme vám také poradit, abyste si místo tablet, obsahujících třeba 500 miligramů vitaminu C koupili raději menší (50-100 miligramové). Vaše tělo

totiž jednorázově využije zhruba 30-50 miligramů. Zbytek se vyloučí v moči.Většina lidí, kteří berou mega dávky vitaminu C, má tedy pouze hezky zbarve¬nou (žlutou až oranžovou) moč a za vitaminy vyhazují peníze. Z jedné 500miligramové tablety využijete pouze asi 50 mg.

VITAMIN E

Ve většině případů jedinci užívali vysoké dávky vitaminu (5000 až 10 000 miligramů denně) nebo trpěli nějakou metabolickou poruchou.

Mezi nejvýznamnější role vitaminu E patří schopnost chránit buněčné membrány před oxidací. Často se ovšem tento vitamin používá také v léčbě neplodnosti a impotence, ačkoliv existuje jen velmi málo důkazů, že by mohlbý1 v tomto ohledu výjimečně účinný. Dalo by se sice předpokládat, že nedostatek vitaminu E ovlivňuje plodnost a sexuální funkce, na druhou stranu ale nemůžeme očekávat, že zvýšené dávky vitaminu E sexuální činnost podpoří.

GLUTATION

Tato látka je vlastně tripeptid, který vzniká z aminokyselin glycinu, cystinua kyseliny glutamové. Mezi jeho funkce patří destrukce volných radikálů, tvoře¬ných z peroxidů. Existují také důkazy, že glutation může podpořit detoxikaci jater u vyléčených alkoholiků.

SELEN

Selen je stopový prvek, který spolupracuje s vitaminem E v boji proti volným radikálům - zasahuje zejména při ochraně buněčných membrán. Ačkoliv mechanismu působení selenu zatím ještě zcela nerozumíme, pravděpodobně zvyšuje výkonnost enzymů, které rozkládají volné radikály.

PYCNOGENOL

Pycnogenol je obchodn í název nového antioxidantu, který se vyrábí z vý1ažku z kůry některých borovic, rostoucích ve Francii. Aktivními složkami jsou zde světlé pigmenty zvané bioflavonoidy. Výrobci Pycnogenolu udávajl, že jejich produkt zesiluje funkce vitaminu C a jeho působení ve stěnách kapilár, pomáhá také posílit kolagen (látku, která dává stěnám kapilár její sílu a elasticitu). Tento výrobek tedy napomáhá v boji proti volným radikálům a zabraňuje peroxidaci.

Kromě těchto vlastností je o Pycnogenolu třeba uvést, že se během několika minut absorbuje a v těle je aktivní zhruba tři dny. Podle testů provedených na Pasteurově Institutu a Huntingtonově Institutu víme, že Pycnogenol pOdporuje fyzické schopnosti, zatímco současně chrání tělo před nadměrnou zátěží. Pokud by došlo k poškození, je Pycnogenol scho¬pen urychlit regeneraci.